Ukázka

Terezka ještě nikdy žádného čaroděje nespatřila, a tak si ho zvědavě prohlíží. Pomyslí si, že by se ho asi měla bát. Ale bojí se jenom trošičku.

Marcipán dojde až k nim.

“U sta hromů, ty ptáku jeden rozčepejřenej!” oboří se na ptáčka. “Komu tu vykládáš moje tajemství?”

Slávek se osmělí a postoupí krok dopředu.

“Dobrý den, čaroději.”

Marcipán se jenom ušklíbne. “Ale! Vidím, že máme návštěvu! To se na to podívejme …”

Terezka se přidá.

“Ty jsi ten zlý čaroděj?”

Marcipán pozvedne uraženě obočí. “Já a zlý? Kdo ti to napovídal? Já jsem přece …”

Najednou si všimne malého skřítka, který se nenápadně schovává za Terezku. Zachechtá se.

“A hele, to je náhodička! Tady mi přišla svačinka!”

Hrábne po skřítkovi, ale pak se zarazí a překvapeně si ho prohlíží.

“Počkej, mrňousku, tebe já odněkud znám.”

“Au, pusť mě,” kroutí se Kaštalínek v jeho dlani, ale marně. Marcipán si ho zvedne až k očím a skřítek má strach, aby ho čaroděj rovnou neschlamstnul.

“Ty jsi přece ten mrňous z kaštanu!” vzpomene si Marcipán. “Jak ses dostal až sem?”

“Přiletěl jsem se svými kamarády,” vysvětluje rychle skřítek. Rád by z velké čarodějovy dlaně co nejrychleji uniknul, ale z té výšky se na zem seskočit neodváží. Marcipán se však pobaveně rozesměje a pak ho nečekaně postaví zpátky vedle Terezky.

“Copak tu vlastně hledáš?”

“Chtěl bych … chtěl bych …” odhodlává se Kaštalínek, ale pak se nadechne a důrazně prohlásí: “Chci zpátky svoje noty!”